Historie hospodářského dvora ve Vyšínku

Bývalý panský dvůr ve Vyšínku byl založen roku 1739 hrabětem Filipem Josefem Kinským. Ten koupil celé zlonické panství, vybudoval zde své sídlo a v blízkém okolí založil několik velkých zemědělských dvorů. K panství patřily rozsáhlé pozemky v úrodné krajině Podřípska. Velkorysá stavební činnost hraběte Kinského, významného představitele české šlechty své doby, zahrnovala mimo jiné i nákladné, bohatě zdobené a dokonale řemeslně provedené hospodářské stavby navržené tehdejšími předními architekty. Jednou z takových staveb je barokní sýpka v areálu hospodářského dvora ve Vyšínku. Bývalý panský dvůr je státem chráněnou památkou.
Po pozemkové reformě ve 20. letech 20. století došlo k dělení a zestátnění části pozemků v majetku šlechty. Ve Vyšínku vznikl tzv. zbytkový statek s cca 60 ha okolních pozemků, na nichž se nacházela pole, zahrady, sady, také 2 lesíky a lom na pískovec.
Můj dědeček Josef Kulhánek, který pracoval na panství Kinských jako hospodářský adjunkt, koupil od státu tento zbytkový statek. Pocházel z chudých poměrů, na tuto koupi si vzal hypotéku, kterou splácel do konce života. Dokonce i poté, kdy byl i s rodinou ze statku vystěhován komunisty. Moji prarodiče na statku hospodařili od roku 1923 do roku 1950.
V roce 1950 se stal dvůr ve Vyšínku součástí Státního statku Zlonice. Zpočátku v obytném stavení bydlel správce, později zaměstnanci. V 60. letech 20. století byl na nejúrodnějším poli za stodolou postaven vepřín, který se dále rozšiřoval. K chovu prasat byly využívány i ostatní budovy původního dvora včetně obytného domu. V 80. letech 20. století byla zbourána celá severní strana původně uzavřeného dvora a jeho plocha včetně bývalých zahrad se používala jako skladiště ojetých pneumatik a vyřazené zemědělské techniky. Krátce předtím, než měl být zbourán i zcela zdemolovaný obytný dům, se dostal Státní statek Zlonice do likvidace a došlo k restitucím.
Statek v dezolátním stavu byl v restituci vrácen mému otci Jaroslavu Kulhánkovi a mé tetě Věře Cvrčkové. Oba již byli v důchodu a na své hospodářství se za těchto podmínek již vrátit nechtěli. Rovněž část pozemků, které původně ke dvoru náležely, byla rozprodána.
Rodinného dědictví jsem se ujala spolu se svým strýcem Ivanem Vitouškem v roce 1996. V prvních letech bylo nutno věnovat se převážně obnově zdevastovaných budov i pozemků. Vzhledem k tomu, že jde o historický areál, který neodpovídá zcela potřebám současného zemědělského podniku, hledali jsme i jiné možnosti, jak dvůr využívat . V roce 2001 jsme založili občanské sdružení Aranka – Dvůr Vyšínek, které pracovalo hlavně s místními dětmi, organizovalo jezdecký výcvik a další volnočasové i výchovně vzdělávací programy. Jeho činnost se zaměřovala i na ochranu přírody a krajiny a na propagaci ekologického zemědělství.
Biofarma ve Vyšínku nyní zaujímá plochu 25 ha certifikovaných ekologických pozemků. Na polích se pěstují obilniny, luštěniny, krmiva pro zvířata. Zeleninová zahrada funguje v systému komunitou podporovaného zemědělství. Její produkce je distribuována zákazníkům formou biobedýnek. Sortiment doplňují bio jablka, hrušky a ořechy z vysokokmenného sadu.